Probouzim se jako jeden z prvnich, sel jsem spat o neco driv nez ostatni. V celem Mato Grosso do Sul je pekna zima a tak kdyz uvidim ze se zacina koubat slunicko utikam ven. Zrovna kdyz dopisuju denik, prichazi jakysi pan, tvrdi ze je to fazendador (farmar co vede mistni farmu) a nese nam mleko.
Kdyz posnidame, dozvidam se ze Valesca ma dve tety a kszda ma po otci (pan Kubik) podobne velkou farmu jako je tato. Nakrmime psy a hura pryc.
Pred odjezdem se stavujeme u Valesky doma, ceka na nas bohata hostina - jehneci, veprove a kureci maso. Nikomu se do jidla nechce a tak si davam alespon ja. Vrele se loucime s pokracujeme v ceste, lepe receno jedeme se podivat k rece Paranna - na o neco jine plaze, nez jsme byli posledne.
Po ceste stavime v restauraci MACARIQ coz neni nas prvni prezident ale zdejsi druh ryby. Nasi pruvodci - Marcelo, Paulo a Noemii nam chteji nechat ochutnat mistni specialitu. Ryby i hovezi steak jsou opravdu vytecne.
Dostavame se do jakehosi letoviste u reky Paranna, obrovske rezidence za ostnatym dratem, pisecna plaz, naplavka u ktere kotvi vyletni lod. U jednoho baru na plazi nam majitel dava ochutnat sve jedinecne druhy kasasy, coz je akohol smichany s jakoukoli dalsi prisadou, kterra vas napadne. Je moc hodny a stale naleva nove a nove ochutnavky, zda se ze neodjedeme.
Jeste zkousime druhou nadhernou plaz, kde pozorujeme zapad slunce. Zapady slunce jsou tu opravdu impozantni a pak uz mirime rovnou do Bataypory, ceka nas 3 hodinova cesta.
Kdyz uz jsme u te Bataypory, jeji nazev se da vsvetlit jako Dobra Batova Voda.
Žádné komentáře:
Okomentovat