Budík zvoní, je půl páté ráno. Můj Bože, dnes vyrážíme na farmu k Delores a Geomar (vnučka po J.A.Baťovi). Jen se trochu protáhneme, vyčistíme zuby a ejhle velký náklaď ák Shevrolet stojí před domem. Venku jsou asi 3 stupně, neuvěřitelné, rychlé pozdravy a šup do auta.
V autě je Geomar, Germino, Já a Katka, ještě vyzvedneme Delores a můžeme vyrazit.
Jak vysvětluje Geomar, na farmu jsou všichni zvyklí jezdit brzy ráno a to z toho důvodu, že odpoledne bývá na jaře a vlétě takové teplo, že se už nedá nic udělat. Navíc, Geomar sama vede podle místních poměrů středně velkou fazendu a tak si kuli papírům nemůže dovolit strávit celý týden právě tam.
Z Bataypory mizíme na hliněnou cestu, kterou jedeme zhruba 70 km až na ono místo. Fazenda je jak už jsem napsal střední, v této chvíli má pouze asi 1500 ks kraviček na maso a 800 volů, nic víc :) Když se bavíme s Geomar, začíná se smát, když jsem byla v Čechách, musela jsem se smát, zjistila jsem, že u vás krávy mají vlastní domečky :)))))
Abych k Vám byl naprosto upřímný, je to tu skvělé. Pokud jste někdy viděli film Kill Bill, tato žena je přesnou kopií hlavní hrdinky :) Na první pohled velice jemná dáma, ale hned na ten druhý slečna drsňák, která umí vést nejsilnější rancheros (muže, kteří se starají o farmu pod jejím dohledem) s ledovým klidem a sebevědomím zabijáka. Přitom se usmívá od uchu k uchu a lodičky odkládá hned vedle svého nože, za nějž by se nestyděl ani krokodýl Dandý :)
Je to další z velkých dam, jako Květa Peterová, Jarmila Křemenová, Štěpánka Tvardeková, Jana Peterová, Vlasta Pokladníková st., Jitka Pokladníková a Vlasta Pokladníková ml., jaké jsem měl za svůj život to štěstí potkat :) Klobouk dolů dámy :)
Ale nepředbíhejme, tato návštěva je opravdu bohatá :) Na farmě vychází sluníčko a ejhle, co tu nemají, dva traktory značky ZETOR!!! To si děláte srandu... Že tito lidé kolaborovali? Že jsou proti České republice??? Omluvte mě, ale jaký debil (jak by řekl Ruda z Ostravy) si tuto kravinu vymyslel. Vždyť od hrníčku na stole až po traktor tu je jedna vzpomínka na českou zemi, vedle druhé, zdejší farmáři vědí kdo je to Havel!!! Ale to je jen začátek...jedeme dál.
Delores nám chystá bohatou snídani, až budete připaraveni můžeme vyrazit povídá Geomar netrpělivě toužící po práci :) Podívejte toto je má značka cejchu, povídá vytahujíc velkou koženou pochvu na nůž s vypáleným smajlíkem.
Ono se to má asi tak, každý farmář, který prodává své kravičky na maso musí své krávy značit, nejspíš to tak je i u nás, já to ale nevěděl. Každý si volí své logo a Geomar má smajlík. Někdo smajlík používá v smsce, nebo na facebooku, Geomar značkuje smajlíkem krávy. Co jsem říkal, Kill Bill. Občas se mi místní farmáři smějí, ale nic si z toho nedělám. Prý bych měla brát svou práci více vážně, ale vždyť my jsme Baťové, my svou práci děláme jinak! Ano krávy jdou na jatka, ale my se knim chováme slušně a s láskou. Delores se připojuje, když jsem jednou viděla, jak se k našemu dobytku chovají farmáři zle, dala jsem jim vybrat, buď budou slušní, nebo zde končí. Dlouho mě nechápali a smáli se... ale později pochopili.
Po snídani se vydáváme na úžasnou vyjížďku. Čeká nás práce, povídá Geomar, pojedeme na pastvinu a přivedeme - podle mého odhadu 30 - krav. Dnes je budou nakládat. To že jsem zkoušel jet na koni, to je pravda, na druhou stranu, vždy to byla taková ta pouťová atrakce, nikoliv nahánění dobytka :) Ty si jakube vezmeš tohoto hnědáka, ten je moc příjemný. Dobře tedy, mám hnědáka. Moc mi to nejde, bojím se, že ho pobízení do slabin bolí. Neboj se, radí mi všichni, stačí se trochu naklonit dopředu, popustit uzdu a pobídnout koníka. Mají pravdu, za chvilku si připadám, jako bych jezdil celý život.
Je to tu rozděleno do nejrůznějších ohrad. Jak je nám vysvětleno, vše je bio a dbá se na to, aby kravičky měly co nejlepší trávu. Na jedné pastvině je jeden typ trávy, na druhé zase jiný. Je to věda.
Přijíždíme ke stádu, je to nádherný pohled, krásné bílé kravičky s povislým vole. Vidíte, podle vole se pozná kvalita krávy. Teď je pěkně naši rancheros naženou a vy se budete držet v zádu. Nemáme námitek na nervózní krávy.
S námi jsou 2 další muži, kteří krávy nahánějí a jeden pes. Je neuvěřitelně rychlý a chytrý. Stačí, aby na něj Geomar mrkla a on běží za zatoulanou krávou staví se před ní a odklání jí zpět. To je ale bojovník. Je to náš čtvrtý ranchero, říká naše průvodkyně a jmenuje se urso - medvěd. Myslím že jde o border-kolii.
Když jedeme na zpět, zaslechnu dotaz. Chceš si Jakube půjčit mého koně? Podívám se po Geomar. Je pravda že ten můj je spíše pomalý a maxima už jsem v tuto chvíli dokázal a tak říkám... ale jistě:) Musíš mi ale slíbit že nespadneš... Jasně šéfe! Nasedám na úžasného bílého koníka jménem Iris/Aris??? omlouvám se zapoměl jsem. Pod sebou mám někoho úžasného, cítím to při prvním dosednutí. Chce běžet a to rychle, ani mi Geomar nestačí předat techničák k vozidlu a už běžíme pastvinou. Tak to je jiné kafe. Vlastně ani nemusím pobízet, stačí pomyslet na rychlejší temto a letíme jako vítr. Vuááááááá, to je taková paráda. Nikdy jsem koně moc nemusel, začínám si velmi rychle zvykat. Děkuji Ti za úžasný zážitek koníčku!
Když naženeme kravičky do ohrady, je potřeba je zvážit a roztřídit na vhodné a nevhodné pro prodej. Opět dostávám úkol - otevírat bránu a vpouštět tak jednu po druhé na váhu. Tady je nádherně!
Dnešní den má snad jen jedinou chybku a to samotný fakt, že ty nádherné krávy co tu předemnou stojí už zítra budou jen maso. Sám maso jím a tak se ptám Geomar, zda by bylo možné jít s nimi až ke konci. Najednou mi to připadá více než důležité...když chceš jíst maso, měl bys také vědět jaká cesta k němu vede. Naše průvodkyně nemá problém, ale nejspíš až jiný den. Trochu mě přepadá smutek, ale to tak to je.
Jdeme na úžasný oběd, který připravila Delores, k již tradičnímu brazilskému základu dnes máme i zelí a úžasné fazole s kuřecím masem.
Všechna naše posezení provází velmi důležité rozhovory, které se Vám pokusím zpřístupnit co nejdříve to bude možné. Naleznete je v příspěvcích s názvem STŘÍPKY ZAKÁZANÉ HISTORIE.
Po obědě jedeme na místo kam poprvé vstoupil Jan Baťa při zdejší kolonizaci. Dříve zde všude byla džungle a tak sem bylo možné dorazit pouze na člunu. Na tomto místě dříve stál domeček prvních kolonizátorů a můj děda zde vysadil tyto eukalipty, říká Delores a ukazuje na obrovité stromy eukaliptu. K obrovskému pozemku zdejší farmy patří i asi 6km řeky.
Místo farmy zde původně mělo stát další město, na kterém se Jan Baťa domlouval s panem prezidentem Kennedym - mělo se jmenovat KennedyBa. Sám jsem viděl precizní business plán, který J.A.Baťa vypracoval, bohužel ku škodě snad všech byl pan Kennedy zastřelen a Jan Baťa nedlouho na to zemřel také.
Dozvídáme se opravdu neuvěřitelné historky. Jan Baťa byl velký člověk a snažil se budovat individuálního člověka, který si váží práce a peněz, bohužel to nechtěli ani spojenci ani komunisti...léčky, pasti, intriky a lži. Jan Baťa se nikdy nevzdal, když mu vzali peníze, vydělal nové. Když ho někdo pomluvil, šel dál a budoval. Vlastence a chlap co má koule vyrvat divočině kus země a vybdovat impérium za 15 let.Pokud někdo tvrdí opak, nechť mi napíše a předstoupí, sám mu podložím svá slova. Ostatně je i vy zanedlouho uslyšíte sami a možná si i něco přečtete.
Jedeme zpět, aby jsme naložili kravičky. Opět ten samý pocit, nejspíš to ty zvířata cítí a do náklaďáku se jim nechce...
Dopovídáváme velké interview s Baťa family, dáváme si čokoládu a při setmění jedeme domů.
Večer se ještě setkáváme u vína v Nové Andradině i zde vzniká mnoho nových témat k hovoru. Nebojte, vše uslyšíte - nic nebudu stříhat, aby byly nahrávky pro posluchače maximálně objektivní.
Žádné komentáře:
Okomentovat