A je to tu, zacina nam prvni pracovni den. Proubouzeni jde vzhledem k vypitemu alkoholu velice ztuha :) Jeste pred snidani jdeme s Paulem pro chleba. Tradicni snidane je zde stale stejna, bila houska jak by jsme rekli my doma, se sunkou, syrem nebo treba kremovou syrovou pomazankou. Na stole samostzrejme nesmi chybet brazilska kava.
Odjizdime do Centro de Memorial - Jiri Trachta. Jedna se o mistni pametni centrum vybudovane v puvodnim baracku reditele/starosty mesta. Pul baracku obyva pozustala manzelka pani Trachtova, z poloviny je miniaturni muzeum. Najit zde muzete napriklad zlate hodinky J.A.Bati, spoustu fotek a predmetu, ale predevsim bohatou knihovnu pana Trachty, kterou mame za ukol prebrat zapsat kazdou knihu a vytvorit takovou zakladni katalogizaci.Pani profesorka prijizdi zahy po nas, prinasi nam gumove rukavice a rousky - to snad ne??? Nestesti to ale neni kuli kniham, nybrz kuli nasemu zdravi - muzeme je tak v klidu odmitnout.
Takze o co jde, mame tu asi 150 knih, ktere je potreba prebrat zapsat do specialniho sesitu a do pocitace. Diky Steave, Ipad nam moc pomuze. Pani profesorka pracuje na svem postdoku, cili ji vlastne delame cast prace. Knihovna obsahuje spoustu pokladu, hlavne dila exilovych autoru a bohatou korespondenci mezi panem Trachtou a jeho rodinou v komunistickém Československu.
Prace jde rychle, za chvilku mame polovinu policky. Taky cas tu nejak rychle leti. Nejspis to bude zdejsim rocnim obdobim (zimou), stmiva se uz kolem pate - vzhledem k casovemu posunu je to tak dalsi unavovy faktor, na ktery nejsme zvykli. Na druhou stranu, prace rychle utika :) opticky :)
Na obed nas vyzvedava Paul svym autem, pracuje jako pomocnik zdejsiho soudce a tak ma k dispozici auto a neustale nekam jezdi. K obedu mame fazole, ryzi, brambory a maso (zaklad jak rikaji mistni, ktery od ted uvidime kazdy den). Pokud lide nejsou z velkeho mesta, vetsinou lide jedi doma, kazdy den u obeda potkate celou rodinu :)
Odpoledne nestihneme ani poradne zacit, kdyz prijde Marcel a Germino aby nam ukazali jak se tady jezdi na motorce :) Je to velka legrace, jezdime po Bataypore.
Bavime se o Batove rodine s Batovi samotnem. Tady ve meste zije pani Delores Batova, chteli by jste ji navstivit? Ale jiste!!!! To muzeme lehce zaridit povida Germino bere do ruky telefon a vola paní Baťové. To je přátelé, neuvěřitelné!!!
Večer po praci jedeme k Suzi do zdejsiho baru, kde delaji nejlepsi sendvice na svete. Uzasne hovezi maso, salat, rajce, neznama zelenina a hlavni tajna ingredience - med, to vse zapecene v toastu. Je to neco naprosto uzasneho. Davame si pivo a pak Marcelo rika, je cas jit za Delores. Opravdu to domluvili....
Žádné komentáře:
Okomentovat