Kde zacit, sobota se rozjizdi pozvolna. Dnes mame sanci se alespon trochu vyspat, a ze je to k nadchazejicim udalostem potreba :)
Tak tedy, ja vstavam kolem devate, vcera jsem se odpojil od skupinky pratel, ktera oslavy trochu protahla, o neco drive. Dopisuju denik, cekam na ostatni az vrati z Nove Andradiny a pomalu jdu na misto zitrejsich oslav pomoci Evandrovi.
U Centro de Memoriam uz jsou postavene reproduktory, zakladni kamen je pripraven, ted uz jen uklidit spadle listy pod stromem a je hotovo. Alespon z naseho pohledu, Evandro a Delores kolem cele te slavy stravili spousty hodin dobrovolne prace. Za coz jim patri nase velka poklona a diky.
Kdyz uz neni co delat, jdeme k Paulovi. Dnes pujdeme na koncert povida... A kam... do tenisoveho klubu, bude tam hrat Be s kapelou.... Vyborne a kdy to zacina?... No preci o pulnoci....
Vazeni pratele, mame tu dalsi prispevek do rubriky, co je v Brazilii jinak. Zdejsi koncerty a zabavy, zacinaji nejdrive o pulnoci. Mozna se to zda divne pouze me, ale co to sakra je? :) Cely vecer sedite, cekate, uz by jste pomalu chteli jit spat a kdyz jste unaveni uz opravdu hodne... zabava zacina :)
Na to ze je zabava pouze mistni, smekam pred profesionalni organizaci teto akce. Parkovani, novinari, vyhazovaci, uvadeci, kontrola zbrani, vip zona, velmi povedene podium a svetla... moc pekne.
Zitra by bylo dobre aby jste u me byli v 5 rano, zni mi hlavou slova Delores, ktera nas ma obleknout do kroju pro slavnostni pruvod. Z tohoto duvodu tancujeme pouze do 3 do rana, to aby jsme se mohli vyspat :)
Je to jedna z nejhezcich zabav, ktere jsem zde zazil, kapela nasich znamych je uzasna, tak trochu na zpusob ceskeho Kristofa a to jeste se spetkou samby. Myslim si ze by jsme neprestali tancovat, nebyt te rani slavy.
Probouzime se o pul pate, spanek trval hodinu a pul. Zombieee, asi tak nejak vsichni vypadame:), koncert ale rozhodne stal za to! Delores je uz davno vzhuru, chysta nam kroje a jednoho po druhem nas stroji. Prichazi stale novi ucastnici. Kdyz jsme obleceni, vyrazime k zakladnimu kamenu kaplicky, kde bude brzy umisteno jiz zminovane jezulatko.
Zde uz cekaji lide. U maleho pultiku stoji knez a pronasi stridave s Evandrem a dalsimi rec. My si rozdavame vlajky a rozdelujeme se na pary. Kroje jsou nadherne!!! Ja mam na sobe kroj ze Straznice, Katka z Prahy. Celkem zde mame ctyri pary a 4 vlajky - prvni je ceska, druha brazilska, treti vatikanska, ctvrta z Bataypory. Ceska krev - ja a Katka mame ceskou vlajku. Je to nadherny pocit. Nikdy jsem se necitil byt vetsi Cech nez zde v Bataypore.
Prijizdi pozarni auto a pred nim vojenska policie. Na pozarnim aute je jezulatko. Hasic podava posklenou skrinku knezi. My v parech v krojich s vlajkou stojime pred moravskou branou (oblouk, ktery zde stoji ku pamatce zdejsich ceskych obyvatel). Knez prebira jezulatko a kraci k zakladnimu kameni, my s vlajkami se otacime a jdeme za nim. Je to sranda, nic jsme necvicili a tak se jenom ze stran a zezadu ozyva, stuj, bez, doprava, do leva... :)
Po modlitbe a slavnostni reci je cas vydat se na pochod ke kostelu, kde probehne mse. Jezulatko se opet poklada na pozarni vozidlo a my i s vlajkami jdeme pred nej. Pruvod zacina - ministranti s kriziem, krojovane pary s vlajkami, pozarni vozidlo s knezem a jezulatkem a lide nasledujici vozidlo.Pomalym krokem jdeme kupredu. Uchop vlajky je trochu namahavy, ale hrdost na ni mi neda povolit:) Lide vychazeji z domu a pripojuji se k pruvodu. V polovine cesty stavime, probiha modlitba... ruce se klepou :) , ale ne ja nepovolim. Jakoby za mnou byla cela ceska zeme - tak nadherny pocit jsem jeste nezazil. Prichazime ke kosteliku, vytvarime vchod pro procesi. Posleze vchazime do kostela a vlajky odkladame do stojanu. Zacina mse.
Unava z predesleho, vlastne ranich hodin tohoto dne me dohani. Mam co delat, abych neusnul. Nejsem sam, Marcelo (take v kroji) uz davno spi v lavici :)
Po msi se vsichni fotime, zdravime a objimame. Jezulatko jako by vsechny propojilo :) Nadherna akce - dekujeme Delores, dekujeme Evandro, dekujeme vsem z Bataypory!!!
Je cas se odstrojit, kdyz v tom prichazi dalsi nadherna udalost. Bratranci od Delores prijeli na navstevu. Dva panove z Batovi rodiny zde sedi na gauci u Delores s vyraznymi rysy sveho dedecka. Povidame o vsem moznem, pro me osobne jde o velky, necekany zazitek :)
Tak, ted trochu spanku..., ale kdepak, jeste jsme nebyli na obede :) Aby toho nebylo malo, mame dnes rovnou dva. Prvni u Evandra, druhy v shuhaskerii se vsemi ostatnimi. Tentokrat stejnou chybu, jako posledne, nedelam. Zadna ryze, pouze masicko a zeleninka - vynikajici :)
Martina, uzasna ucitelka, ktera zde pred casem ucila cesky jazyk a v patek prijela opet do mesta, nas zve k sobe domu na babovku. Skoda ze prijela az ted, je sni takova sranda :) Spolecne s Jindrichem Trachtou si pronajima maly domecek, kde travime odpoledne. Asi nejlepsi je hra Aktivity, kterou se snazime hrat v cesko-brazilskych parech :)
Jeste se loucime s Vazenou pani Marinou (manzelkou po panu Trachtovi) a pomalu se jdeme pripravit na palacinkovou party. Uz zitra bohuzel odjizdime, a tak nas napadlo neco malo uvarit a vsechny pozvat.
Propujcili jsme si kuchyni pani Delores a tak zatimco jsou ostatni na prednasce o jezulatku, smazime palacinky o sto sest. K nasemu prekvapeni prichazeji skoro vsichni. Dokonce i Evandro, ktery byl tolik unaveny si na nas cas nasel. Palacinky zmizely jako barak v tornadu. Pripijime si na zdravi a prislib dalsiho setkani... Panecku, to byl ale den!
DEKUJEME PRATELE!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat